Trusty a nadace. Co si pod tím představit?

V poslední době jsou slova jako trust a nadace v českém prostředí více a více populární a diskutovaná. Mluví o nich politici a akademici, kteří se snaží tuto chiméru co nejvíce spoutat. Rozebírají je poradci, kteří jsou nadšení ze znovuobjevení kola. A v neposlední řade o nich slýcháme od vlastníků českých firem se standardní otázkou: „Všichni mluví o trustu, ale co si pod tím vlastně představit?“

Hlavní smysl trustu a soukromých nadací je vlastně stejný – uchování majetku. Mají sloužit k jeho udržení, případně rozmnožení, ochraně a především předání dalším generacím.

Jaký majetek do nich však lze vložit? Prakticky jakýkoli, od hotovosti, přes rodinný podnik nebo portfolio nemovitostí. Výhodou je, že majetek do nich vložený je oddělený od ostatního majetku. Tím je ochráněn od případných dalších ekonomicky rizikovějších aktivit nebo „útoků“ třetích stran, exekucí, bankrotů, rozvodů, sourozeneckých sporu a dalších.

Navíc, jak s trusty, tak s nadacemi se můžeme setkat všude po světě. Od zemí Commonwealth, přes kontinentální Evropu, po blízký východ a Asii. Začít v jedné zemi však neznamená v ní kdekoli zůstat. Naopak. Na rozdíl od standardních společností je jejich přemístění jednodušší a především rychlejší.

Jak je to u nás a v zahraniční?

V Česku byl uveden do povědomí svěřenský fond – český trust. Proč se jmenuje jinak? Je to fond nebo trust? Dalo by se říct, že rozdíl v názvu je pouhou kreativitou českého zákonodárce. Vyjma pár akademicko-technických rozdílů svěřenský fond je a funguje stejně jako zahraniční trusty, kde v poslední době vídáme narůstající trend v destinacích jako je Hong-Kong, Singapore, USA nebo Malta.

Hlavním rozdílem mezi zahraničím a námi jsou daňové aspekty. Český trust se daňově chová srovnatelně s jakoukoli jinou společností.

Český zákonodárce tak v této otázce nebyl příliš aktivní ani kreativní. Spíše naopak, byl až lenivý. Proč? Kdyby se totiž zajímal jak jsou podobné otázky řešeny u našich „sousedů“, zjistil by nejednu zajímavou věc. V zahraničí jsou totiž trusty a nadace používány nejen na uchování majetku, ale také i jako druh penzijního schématu, manažerského motivačního schématu, investičního prostředku nebo jako prostředek k akumulaci majetku, a to se značným daňovým zvýhodněním.

V zahraničí tak na rozdíl od Čech pochopili, že správná motivace daňovým zvýhodněním podpoří nejen uchování, ale i další rozvoj majetku a zajištění svých obyvatel do budoucnosti. Kvůli nedopracovaným daňovým aspektům se český trust oproti zahraničnímu jeví spíše jako „auto bez motoru“.